Historie rulety

O historii rulety se toho s určitostí příliš neví. Ruleta v podobě jak jí známe v současnosti byla pravděpodobně poprvé hrána někdy kolem roku 1790 v Paříži.

Podle jedné z nejčastěji opakovaných verzí přišel s myšlenkou rulety jako první francouz Blaise Pascal. Pascal je významná osoba 17. století a jeho sláva sahá až do dnešní doby. Na jeho počest používáme ve fyzice pro jednotku tlaku označení "pascal"  Pascal byl muž činu a proslul ve Francii jako spisovatel, matematik i fyzik. Opět upustíme trochu uzdu fantazie a příjmeme jednu z legend, která hovoří, že byl Blaise fascinován myšlenkou sestrojení perpetum mobile.

Blaise Pascal vynálezce rulety

Kdo byl Blaise Pascal?Obrazek autora rulety

  • narozen: 19. června 1623 v Clermont, Francie
  • zemřel: 19. srpna 1662 v Paříži
  • matematik
  • fyzik
  • spisovatel
  • teolog
  • náboženský filozof

Jako fyzik se Blaise Pascal věnoval především problematice vakua a šíření tlaku. Svými pokusy podal důkaz o rovnoměrném šíření tlaku v kapalinách. Jak již bylo zmíněno, v současnosti nám jeho jméno připomíná základní jednotka tlaku, která je na jeho počest nazvána pascal, zkratka jednotky tlaku Pa.

Pascal však není jen vynálezcem rulety, je také díky matematice považován za jednoho z praotců výpočetní techniky. Podařilo se mu svými experimenty vyvinout a sestrojit první mechanický kalkulátor. Na svou dobu to byl převratný vynález, který byl schopen provádět základní matematické výpočty jako je součet a odečet. Strojek byl znám pod názvem Pascalina, z dnešního pohledu se může zdát, že nepřinesla nic převratného, ale musíme si uvědomit, že se pohybujeme na  sedmnáctém století a stroj podobný kalkulačce mohl proniknout mezi široke vrstvy tehdejšího negramotného obyvatelstva Francie 17. století.

Po Pascalovi nasledovali další vynálezy podobného druhu. Kolem roku 1671, se objevil další převratný počítací stroj, pod názvem "Krokový počítač". Autorem byl německý matematik Gottfried Leibniz. Pokrokovější byl v tom, že uměl násobit.

Pascal se na sklonku života věnoval především náboženským a filozofickým otázkám. Projevil se jako velký zastánce přísného náboženství, především v rámci katolicismu zvaného jansenismus. Jeho proslulé polemické spisy na podporu jansenistů (Listy provinciálovi) jsou vrcholným dílem francouzké literatury. Bohužel zanechal nedokončený soubor Myšlenky, filozofické a teologické fragmenty tehdejší doby. 

Pro nás, jako milovníky rulety může být zajímavé, že součástí spisů je známá myšlenka Pascalovy sázky. V myšlence polemizuje o tom, že je lepší si v životě vsadit na možnost existence boha, z důvodu toho, že můžeme vyhrát daleko více než v případě prohry. V případě prohry totiž ztratíme jen totéž co ateisté.

Obecně lze o konstatovat, že Blaise Pascal je významná osobnost francouzké historie, která nám kromě vynálezu rulety, zanechala také mnoho zajimavých myšlenek v teorii pravděpodobnosti. Lze ho také považovat za průkopníka kombinatoriky a obecného využití geometrie. Pascalovo jméno se objevuje v soudobé výpočetní technice 21. století, kde je jeho jméno použito pro základní programovací jazyk Pascal.

Z historických pramenů jsme zjistitli, že v exaktních vědách Blaise Pascal nenašel uspokojivé poznání. Na dnešní dobu v mladém věku 33 let se tak oddal klášterním zdem v Port Royal. Bohužel, klášterní zdi pro něho nebyly správnou volbou a Blaise Pascal zde zemřel 19. srpna 1662 v pouhých 39 let.

Náhrobní deska Blaise Pascala v Saint Etienne-Du-Mont, Paříž

Náhrobní deska Blaise Pascala

Pascalův trojúhelník

Především v kombinatorice najde uplatnění tzv. pascalův trojúhelník. Pascalův trojúhelník se používá pro určení kombinačních čísel:

n=0              1
n=1            1   1
n=2          1   2   1
n=3        1   3   3   1
n=4      1   4   6   4   1
n=5    1   5   10  10  5   1
n=6  1   6   15  20  15  6   1

Kombinační číslo n nad k se určí z pascalova trojúhelníku. Leží v (n+1)-ním řádku na (k+1)-ním místě. Např. (42)=6: 5. řádek (n=4), 3. číslo.

Pascalův trojúhelník je sestrojen tak, že na vrcholu trojúhelníka a po jeho bočních stranách jsou jedničky. Další čísla pak obdržíme sečtením dvou čísel nad danou pozicí.

 

Pascaluv trojuhelnik

Pascalův počítací stroj

Pascalina fotografie

Historické prameny rulety

Podle autora knihy Kasina, svět napětí a zábavy Ivo Kasala, sahá historie rulety do doby vlády Ludvíka XIV, (tento proslulý francouzský vládce byl nazýván Král slunce a žil v období 1638 až 1715. Na tehdejší dobu vládl neuvěřitelných 72 let, což je nejdéle ve francouzské historii. Podle období vlády je pravděpodobné, že se Blais Pascal mohl pohybovat na královském dvoře.

V knize dále zmiňuje, že v ranných dobách rulety, byla samotná hra mnohem jednodušší a nepoužívalo se kolo rulety, ale pouze plátno. Plátno rulety bylo praktičtější z toho důvodu, že hraní rulety bylo zakázané. V případě potřeby tak bylo možno plátno rychle smotat a zmizet.

Nicméně tuto hazardní hru zmiňuje jako předchůdce dnešního plátinka. Platínko se hraje tak, že se sází na čisla vyznačená na platně a vykladají se karty. Pokud sázka na plátýnku souhlasí s vyloženu kartou sázející vyhráva. 

V knize dále uvádí období roku 1720, kdy se objevuje kolo s osou kolmou k zemi a mísou umístěnou horizontálně. Zde se nabízí srovnání s kolem štěstí, ale dle autora je podoba hodně vzdálená. K trvalému spojení samotného horizontálního kola a plátna tak došlo pravděpodobně později. Původními barvami rulety byly černá a bílá. Dnes se u ruletních kol používají barvy červená a černá, nuly jsou označeny zeleně viz. fotogalrie rulety

V konstrukci rulety se udála v historii jedna zásadní změna v neprospěch hráčů. Zvláštní je, že původcem změny je USA, kde na začátku 19. století přidali osmatřicátý díl kolarulety a označili ho dvojitou nulou 00.

Již předtím, kolem roku 1842, byla údajně přidána na kolo rulety nula bratry, kteří provozovali casino(François a Louis Blancovi) jak jinak z Francie. Přidali na kolo rulety 37 díl v podobě jednoduché nuly - 0. 

Obě tyto změny bohužel zhoršily pravděpodobnost výhry v neprospěch hráče rulety a naopak přidali šance na straně provozovatele rulety.

Obrazek hracího plátna rulety z roku 1800

Pro zajímavost - časová osa vývoje vynálezu počítačových strojů, kdy zde sehrál svou úlohu i Pascalův počítací stroj:

Časová osa:

35 tisíc př. n. l.  Jižní Afrika, lebombská kost

2400 př. n. l. - Sumerská říše abakus 

500 př.n.l. - Panini, Indie Sanskrt, gramatika s 3959 pravidly, ekvivalentní Turingovu stroji 

200 př. n. l. - Čína Suanpan, čínský abakus

150-100 př. n. l. - Řecko antikythérský mechanizmus 

724 n. l. - Liang Ling-Can, Čína první mechanické hodiny 

1206 n. l. - Al-Jazari, Arábie první plán na programovatelného robota 

1492 n. l. - Leondardo da Vinci, Florencie první návrh mechanického kalkulátoru 

1622 n.l. - William Oughtred, Anglie logaritmické pravítko umožnilo mechanické násobení a dělení 

1623 n. l. - Wilhelm Schickard, Německo počítací hodiny 

1642 n. l. - Blaise Pascal, Francie, Pascalina

1671 n. l. - Gottfried Leibniz, Německo - krokový počítač

1726 n.l. - Jonathan Swift, Irsko fiktivní stroj na syntézu přirozeného jazyka v knize Gulliverovy cesty 

1801 n. l. - Joseph-Marie Jacquard, Francie - tkalcovský stav na děrné štítky 

1822 n.l. - Charles Babbage, Anglie diferenciální motor 

1837 n. l. - Charles Babbage, Anglie návrh na programovatelný počítač 

1890 n. l. - Herman Hollerith, USA sčítání lidu pomocí strojů s děrnými štítky 

 Chcete se o ruletě dozvědět více, pokračujte na stránku Konstrukce rulety